Základní pravidla
13. 6. 2008
Základní pravidla pěstování růží
V současné době je pěstováno několik tisíc odrůd růží (http://ruze.wi.cz), jenž z praktického hlediska zařazujeme do několika skupin.
Dělení růží
- Botanické růže– původní druhy a typy jim blízké, většinou robustní keře s prázdným květem, někdy jsou přiřazovány k sadovým růžím
- Velkokvěté růže (VK) zahrnují čajohybridy a velkokvěté floribundy (dále popsány)
- Čajohybridy (ČH, TH) – výška 50 až 120 cm, několik pevných vzpřímených výhonů, květy na lodyhách po 1 až 6, poupě pevné, květ o průměru 9 až 14 cm, plný
- Velkokvěté floribundy neboli floribundy grandiflory (FGR) – malá skupinka růží podobných čajohybridům, ale s více květy v květenstvích
- Mnohokvěté růže (MK) zahrnují skupiny floribund, polyanthahybridů a polyantek; všechny tyto růže jsou výšky 50 až 100 cm
- Floribundy (F)– nižší růže obvykle s 4 až 9 květy v květenstvích, průměr květu je 6 až 9 cm
- Polyantahybridy (PH) – květy menší než u floribund a častěji s volným středem
- Polyantky (P) – v květenstvích desítky květů o velikosti jen 3 až 5 cm
- Sadové růže (S) – vzpřímené keře o velikosti alespoň 1,2 m, ale častěji 2 i 3 metry, někdy se označují též jako keřové růže
- Pnoucí růže (PN) – růže s dlouhými výhony (2 až 4 m), které se samy nedokáží udržet ve vzpřímené poloze a musí se vyvazovat ke konstrukcím
- Miniaturní růže (MI) – výška do 40 cm, průměr květu jen 2 až 4 cm, někdy se nazývají též růžemi trpasličími, skalkovými nebo pokojovými
- Půdopokryvné (PK) či zkráceně pokryvné růže– plazivé výhony zcela pokrývají půdu, celková výška by neměla příliš přesahovat 50 cm, květy malé, často prázdné
- Záhonové růže – v podstatě růže všech skupin, které můžeme vysazovat do větších ploch na záhony, můžeme sem tedy zařadit už výše charakterizované růže velkokvěté a mnohokvěté
- Anglické růže – jde o sadové případně velkokvěté růže se zvláštní stavbou květu
Výsadba
- Nejlépe je nakupovat v říjnu přímo ve školce.
- Růže jsou na půdu nenáročné a většinou při výsadbě je umělými hnojivy nemusíme hnojit.
- Vhodná doba pro výsadbu u prostokořenných (nekontejnerovaných) sazenic je od října do zámrazu, dále v březnu a dubnu než začnou více rašit.
- Vzdálenost výsadby:
- miniaturní růže – 30 cm (asi 11 ks na 1 čtvereční metr)
- slabě rostoucí mnohokvěté růže – 40 cm (6 ks na 1 čtvereční metr)
- většina mnohokvětých a velkokvětých růží – 45 cm (5 ks na 1 čtvereční metr)
- půdopokryvné růže a vzrůstné velkokvěté – 50 cm (4 ks na 1 čtvereční metr)
- sadové růže slabě rostoucí – na vzdálenost 1 m
- pnoucí růže – 1,2 až 2 m
- stromkové růže – 1 m
- Všechny růže vysazujeme o 5 cm hlouběji než rostly ve školce
- Po výsadbě růže všech skupin v předjaří radikálně zřežeme na 1 až 3 zbývající očka.
Další pěstování
- Během růstu můžeme u přímých dlouhých (vystřelujících) letorostů vrchol zkrátit.
- Odkvetlé květy odstraňujeme až pod rozvětvením, tedy v celých květenstvích, pokud není vhodné (sadové růže) ponechat šípky.
- Na podzim po prvních mrazech odstraňujeme opět pouze části lodyh pod květenstvími.
- Půdu pro zimní přihrnutí v listopadu je lépe přivést než obnažit rostliny zboku.
- Základní řez děláme brzo na jaře po odhrnutí při počátku rašení růží, což bývá asi v polovině března.
- Řežeme:
- čajohybridy – na 2 až 4 ponechaná očka
- velkokvěté floribundy – 4 až 6 oček
- floribundy – 5 až 7 oček
- polyanthahybridy – ponecháme 30 cm vysoké
- polyantky – na výšku 40 cm (1/2 výšky celkové)
- růže miniaturní, sadové, půdopokryvné a pnoucí – nezkracujeme pouze postupně probíráme výhony
- růže stromkové – ponecháváme délku větví 15 až 20 cm (asi polovina korunky)
- růže smuteční (převislé stromkové) – ponecháváme delší větve, avšak probíráme a průběžně zmlazujeme
- Řez vedeme zahradnickými nůžkami kolmo asi 5 mm nad očkem.
- Až pod povrchem půdy, kterou odhrneme, odstříhneme výhonky z podnoží, kdykoliv se objeví. Mají světlejší barvu, jsou měkké a nelesklé.
- Hnojení starších výsadeb je plným hnojivem zjara po odhrnutí v dávce asi 70 g plného hnojiva na 1 m3
- Případné kapalné přihnojování na list je vhodné do července.
- Někdy je nutné zasáhnout proti mšicím, růže mohou dále trpět sviluškou, což bývá způsobeno výsadbou na suchém (stinném) místě.
- Z chorob je podstatná černá skvrnitost a padlí. V pozdním létě se dají ve školkách odhalit silněji náchylné odrůdy, jenž raději nesázíme.
- Průběžně vždy odstraňujeme všechny větve napadené uvnitř larvami hmyzu a větve ulomené.
Nejčastější chyby
- Růže „zplaní“
Při řezu u očkovaných růží nebyly odstraněny výhony z podnože, které přerostly ušlechtilou část. Květy jsou nyní prázdné, světle růžové. - Obnažené kořeny
Chybou byla mělká výsadba, později nebyl dodáván kompost nebo nebyly růže na jaře odhrnuty. Keře promrzají i prosychají, podporuje se tvorba výhonů z podnoží. - Vysoké staré dřevo
Málo řezané záhonové růže, hrozí náhlé vymrznutí. - Silné staré dřevo, prosychající, málo oček
Staré dřevo nebylo vyřezáváno pilkou. - Některé růže přerůstají a konkurenčně ničí sousední
Byla špatně zvolena skladba odrůd , které jsou nestejně vzrůstné. - Růže málo a pozdě kvetou na dlouhých lodyhách
Většinou je na vině příliš zastíněné místo - Sadová růže nepřeroste okolní byliny a stále živoří
Příčinou je malá jamka už při sázení, nedostatečné počáteční pletí a zalévání. - Růže předčasně (již v létě opadává) někdy i špatně přezimuje
Listy „zmizely“ po silném napadení černou skvrnitostí - List světle zelený s tmavšími žilkami
Jde o chlorózu – nedostatek železa v přijatelné formě pro rostlinu